Gen 22 | CzeCSP | STEP | Po těch událostech se stalo, že Bůh Abrahama zkoušel. Řekl mu: Abrahame! On odpověděl: Tady jsem.

Genesis 22

Obětování Izáka

1 Po těch ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}událostech se stalo, že Bůh Abrahama zkoušel. ^{▼▼Dt 8,2.16; 13,4; Sd 2,22; He 11,17} Řekl mu: Abrahame! On ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Tady jsem. ^{▼▼v. 11; 31,11} 2 Bůh řekl: Nuže, vezmi svého syna, svého jediného, ^{▼▼J 3,16} jehož miluješ, Izáka, a jdi do země Mórija. ^{▼▼2Pa 3,1} Tam ho ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}obětuj jako zápalnou oběť ^{▼▼2Kr 3,27} na jedné z hor, o níž ti ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}povím. 3 Abraham vstal časně ráno, ^▼▼21,14 osedlal ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}osla, vzal s sebou dva své služebníky a svého syna Izáka, naštípal dříví k zápalné oběti a ⌈vydal se⌉ ^{▼▼h.: vstal a šel} k místu, o kterém mu řekl Bůh.

4 Třetího ^{▼▼[to odpovídá cestě z Beer–šeby (v. 19) do Jeruzaléma]; srv. Ex 5,3; 15,22; 2Kr 20,5} dne, když Abraham pozvedl ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}oči, ^{▼▼srv. v. 13; 13,14; 18,2} uviděl v dáli to místo 5 a ^{▼▼h.: + Abraham} řekl svým služebníkům: Zůstaňte tady s oslem a já s chlapcem ^{▼▼Jr 1,6p} půjdeme až tam. Pokloníme ^{▼▼srv. 1S 1,19; 2S 12,20} se Bohu a vrátíme ^{▼▼[lze se jen domnívat, co tím Abraham myslel; He 11,19 mluví o tom, že Abraham věřil, že Bůh má moc Izáka vzkřísit z mrtvých]} se k vám. 6 Potom vzal Abraham dříví k zápalné oběti a naložil je na svého syna Izáka. Vzal s ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}sebou také oheň a nůž. ^{▼▼[Je zvláštní, že i když se tehdy obětní nože musely používat hojně, v souvislosti s obětí je výraz použit v celé StS pouze v tomto příběhu (Sd 19,29; Př 30,14†)]} A šli oba spolu. 7 Tu Izák řekl svému otci Abrahamovi: Otče? ^{▼▼h.: Otče můj; [Ve spojení s přivlast. zájm. by mohlo odpovídat oslovení: „Tati“]} Abraham řekl: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Tady jsem, ^▼▼v. 1 ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}synu. Izák řekl: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Zde je oheň a dříví, ale kde je beránek k zápalné oběti? 8 Abraham ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Bůh si opatří ^{▼▼v. 14p} beránka ^{▼▼srv. Ex 29,38—42; [konečným naplněním A. slova byl beránek Boží — Iz 53,7; J 1,29; Zj 13,8]} k zápalné oběti, můj synu. A šli oba spolu.

9 Když přišli na místo, o kterém mu řekl Bůh, Abraham tam postavil oltář, ^▼▼13,18 připravil ^{▼▼1Kr 18,33} dříví, svázal ^{▼▼HL; slso zn. svázat dohromady nohy obětního zvířete} svého syna Izáka a položil ho na oltář ^{▼▼Jk 2,21} na dříví. 10 Pak ^{▼▼h.: + Abraham} vztáhl ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruku a vzal nůž, aby zabil ^{▼▼[výraz používaný často pro zabití obětního zvířete; 1S 1,25; 14,32; Iz 57,5; Ez 23,29; 40,41]} svého syna. 11 Vtom na něho zavolal Hospodinův ^{▼▼16,7—11} ^{▼▼Pozn. 77 v tabulce na str. 1499}anděl z nebes: Abrahame, Abrahame! ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Tady jsem. ^{▼▼46,2; Ex 3,4; 1S 3,4.10; Sk 9,4} 12 I řekl: Nevztahuj ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruku na chlapce a nic mu nedělej, protože teď jsem poznal, že jsi bohabojný ^{▼▼srv. 20,11; 42,18; Ex 20,20; Jb 1,1; Iz 29,13} a že jsi mi neodepřel svého syna, svého jediného. 13 Abraham pozvedl ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}oči a uviděl, ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}že se jeden ^{▼▼var. ( LXX; Pš, SP … h. ’echad namísto ’achar); TM: vzadu / za ním} beran zachytil za ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}rohy v houštině. Šel, ^{▼▼h.: + Abraham} vzal toho berana a ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}obětoval ho v zápalnou oběť místo ^{▼▼[první zmínka o zástupné oběti; srv. Mk 10,45]} svého syna. 14 A Abraham pojmenoval ono místo: Hospodin opatří. ^{▼▼h.: uvidí / poohlédne se po (41,33); h. adonaj jir’e (stejný tvar slsa je ve v. 8); srv. 16,13n; 28,19; 32,31; Ex 17,15; Sd 6,24; Ez 48,35} Odtud se dodnes říká: Na hoře ⌈Hospodinově se opatří. ^{▼▼n.: se uvidí}⌉ ^{▼▼n.: se zjeví / se ukáže (h.: se dá vidět) Hospodin; [h. výrok je možno přeložit dvojznačně (což bylo asi zamýšleno); Hospodinovou horou bylo později nazýváno místo jeruz. chrámu, chrámová hora (Ž 24; Iz 2,3; Za 8,3), kam lidé chodili, aby se ukázali před Hospodinem, který se jim zjevil tím, že se o ně postaral]}

15 Hospodinův ^{▼▼Pozn. 77 v tabulce na str. 1499}anděl zavolal z nebes na Abrahama podruhé ^{▼▼1Kr 9,2; 19,7} 16 a řekl: Při sobě ^{▼▼Iz 45,23; Jr 22,5; 51,14v; He 6,13} jsem přísahal, ^{▼▼Ž 105,9; L 1,73} je ⌈Hospodinův výrok:⌉ ^{▼▼[@ — vazba typická pro prorocké knihy (Jr 1,8p) — kromě nich pouze zde a Nu 14,28; 1S 2,30; 2Kr 9,26; 19,33; 22,19; 2Pa 34,27; Ž 110,1]} Protože jsi učinil tuto ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věc a neodepřel jsi mi svého jediného syna, ^{▼▼srv. Ř 8,32} 17 proto tě ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jistě požehnám ^▼▼12,2 a tvé símě ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}velice rozmnožím ^▼▼16,10 jako nebeské hvězdy ^{▼▼15,5; 26,4} a jako písek ^{▼▼32,13; 1Kr 4,20; Oz 2,1} na mořském břehu. Tvé símě zdědí bránu ^{▼▼n : města (LXX); srv. 24,60; Rt 3,11; 1Kr 8,37} svých nepřátel. 18 Ve tvém semeni ⌈si budou žehnat všechny národy⌉ ^{▼▼[míněno: … vzájemně žehnat všichni členové národů / pohané]; [V h. tradici bylo běžné uvádět při žehnání (48,20; Rt 4,11) i proklínání nějaký příklad; tak jako se Izrael po odpadnutí od Boha stal příkladem kletby (Jr 24,9p), stane se i příkladem požehnání (Za 8,13). Na základě tohoto pochopení by šlo volněji přeložit: se stane příkladem pro požehnání mezi všemi národy]; 26,4; Ž 72,17; Jr 4,2; n.: budou požehnány všechny …} země, protože jsi mne ^{▼▼h.: v mém hlasu / podle mého hlasu} ^{▼▼Pozn. 86 v tabulce na str. 1499}uposlechl. 19 Pak se Abraham navrátil ke svým služebníkům a vydali ^▼▼v. 3p se společně do Beer–šeby. ^{▼▼21,33; 26,23; 28,10} A Abraham bydlel v Beer–šebě.

Synové Náchorovi

Po těchto ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}událostech bylo Abrahamovi oznámeno: Hle, také Milka ^▼▼11,29 porodila tvému bratru Náchorovi syny: 21 Prvorozeného Úsa, jeho bratra Búza a Kemúela, otce Aramova, ^{▼▼[dvanáct Náchorových synů se stalo předky dvanácti aramejských kmenů]} 22 Keseda, Chazóa, Pildáše, Jidláfa a Betúela. 23 Betúel pak zplodil Rebeku. ^▼▼24,15 Těchto osm porodila Milka Abrahamovu bratru Náchorovi.

24 A jeho konkubína ^{▼▼25,6; 35,22; 36,12; Sd 8,31} ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}jménem Reúma také porodila: Tabecha, Gachama, Tachaše a Maaku.